Časté noční kojení u osmiměsíčního miminka
Dobrý den, máme osmiměsíční dceru Lucii (porod v termínu akutní sekcí, porodní váha 3 250 g, nyní 7 250 g), do šesti měsíců plně kojená, poté zavádění příkrmů, ale mateřské mléko je nadále hlavní potravou:) V šestinedělí spala v noci 10 hodin v kuse, po šestinedělí do tří měsíců 6 hodin, pak 4 hodiny a poté se začala budit již dvě hodiny po ulehnutí a dále po hodině. Po pročtení Vaší poradny jsme si Lucinku vzali k sobě do postele, ale situace se nezlepšila - naopak, frekvence jejího nočního buzení se postupně zvyšovala, až jsme byly vzhůru každou půlhodinu. Kojení v polospánku u mě bohužel nefunguje, mám velmi lehké spaní a do stavu bdělosti mě dostane každé dceřino zakňourání, výkřik, zavrtění. Po probuzení navíc hned nezaberu, nemohu usnout, a jakmile se to podaří, dcera mě zase vzbudí. V mateřství vidím poslání a ráda pro děti s láskou udělám cokoli, ale takový nedostatek spánku mě bohužel dostává na hranici mých fyzických i psychických sil. Vrátili jsme tedy dcerku do její postýlky a začali aplikovat metodu nočního odstavování tak, že k dceři vstává tatínek, aby bylo jasné, že mléko nebude. Nyní praktikujeme týden a to tak, že dcera chodí v půl osmé spát a budí se v devět (vypadnutý dudlíček), v jedenáct (půlhodinový pláč za asistence tatínka), v jednu se vzbudím na budík a dám pít polospící dceři, Luci se dále do rána vzbudí ještě dvakrát nebo třikrát a pláče. Dnes jsme byly na osmiměsíční kontrole u dětské paní doktorky, kterou moc uznáváme a vždy nám dobře poradí, a ta úplně nesouhlasí s krmením jen jednou za noc a radí dát mléko dvakrát až třikrát. Také proto, že Luci není žádný cvalík a pokud přibere, neuškodí jí to. Pokud ale frekvenci nočního krmení zvýším, nebudeme za tři měsíce, kdy bude Luci už dost velká, procházet tím stejným martyriem, až budeme chtít noční krmení zrušit? Naše paní doktorka není ani příznivcem krmení v dobu, kdy se Luci sama neprobudí - mně to naopak přišlo jako rozumné, protože jak si má miminko urovnat v hlavě fakt, že jednou zapláče a mléko dostane a jednou zapláče a nedostane? Připadá mi lepší určit pevnou hodinu, kdy je jídlo, abych se ujistila, že hlad nemá, a ostatní probuzení že je zřejmě jen ze zvyku. Co si myslíte Vy? Vím, že doporučujete kojit na požádání a nejlépe v posteli rodičů, ale jak jsem popsala, tohle řešení pro mě není únosné. Vím, že každé miminko je jiné a že na řešení musíme nakonec přijít sami jako rodina, ale Váš názor mě zajímá a ráda se inspiruji. Moc děkuji za radu, Hana.
Odpověd:
Hezký večer, no, tato situace není jednoduchá. Já chápu, že pro Vás je náročné spát s dítětem nebo často kojit, ale pro dítě, obzvlášť pro dítě v tomto citlivém věku je to náročné zrovna tak. Právě kolem osmého měsíce prochází dítě tzv. separační úzskostí, což je období, kdy velmi silně pociťuje potřebu cítit se bezpečně. Dítě v tomto věku se vydává více do světa, je více pohyblivé a hlavně si více a více uvědomuje nebezpečí tohoto světa. Proto o to intenzivněji potřebuje cítit, že je její bezpečí - máma nablízku. Typicky se děti začínají budit častěji v noci a vyžaduji znovuuspání. Sami to teď zažíváte. Sama vidíte, že se dítě budí, i když ho nenakojíte. Kojení totiž není důvodem buzení, důvodem je právě to ujištění, že je vše v pořádku. A kojení pak je nástrojem k tomu, jak dítě rychle a efektivně uspat, ujistit ho, že je vše v pořádku. Sání mateřského prsu, známý matčin tlukot srdce, její vůně, dítě není na pochybách, že je v bezpečí a spokojeně znova usíná. To je potřeba si uvědomit při snahách o to, dítě uspat jinak. Jistě, jde to, ale bude to déle trvat, žádný další nástroj není tak snadný a zcela bez pochyby ujišťující dítě, že je vše v pořádku. Chování, dudlík, hlazení otcem, to vše je možné, ale je to zbytečné pro všechny strany. Dítě bude frustrované, stresované, což může snižovat jeho imunitu. Rodiče budou ještě více unavení ze všeho. S dětma to není jednoduché, je to velká změna v životě, znám to dobře. Nicméně ženy jsou schopny i dlouhodobě zvládat spánkovou deprivaci, jsme takto nastavené. Zkuste vymyslet něco, co umožní, abyste měla dcerku co nejblíže a nemusela za ní běhat (postýlka přiražená k posteli?), ale zároveň jste se vyhnuli vyplakávání dcerky, hledání různých způsobů, jak jí uspat, když máte tak skvělý nástroj v podobě kojení, který toto rychle řeší. Popřemýšlejte, já Vám jen dala vhled do situace a proč se dítě potřebuje ujišťovat o bezpečí. Máme stejný genofond jako třeba afričtí domorodci, jejichž děti by byly v smrtelném nebezpečí, kdyby se nedožadovaly intenzivní přítomnosti matky. Samotné by je mohly odnést šelmy. NO a Vaše malá ale neví, že takové nebezpečí jí nehrozí. :-)
Jiřina Mrázková
