Ve 20-ti letech jsem poprvé otěhotněla. Na miminko jsem se moc těšila. Kojení jsem brala jako samozřejmost, a proto jsem se na to nijak nepřipravovala. Porod byl rychlý a snadný - holčička měla 3200g a 50cm. Domů jsme šly s plným kojením. Už v porodnici mi začaly praskat bradavky. Doma přibývaly další a další praskliny a já se bála každého dalšího přisátí své holčičky. Vždy jsem brečela bolestí. Po třech týdnech jsem šla na kontrolu k paní doktorce. Malá přibrala poze 10g!! Lékařka se o kojení vůbec nezajímala, řekla mi, ať si koupím UM jaké chci, pouze jsem se dozvěděla, že musí být č1. Po dalších třech týdnech jsme byly pouze na láhvi. Za tři roky jsem podruhé otěhotněla. Opět jsem se těšila na kojení. Porod byl obtížnější, ale rychlý - zadečkem. Přinesli mi mou druhou dcerku na první kojení. Když sestra viděla moje prsa, vykřikl : Ježišmarijá, maminka má úplně vpáčené bradavky! Já se snažila, ale prsa hrozně bolela a praskala. Po týdnu doma jsem dostala zánět s vysokými horečkami. Na radu lékaře z pohotovosti i dětské lékařky jsem přestala kojit. Měla jsem na výběr, buď odstříkat a převařit, nebo UM. Koupili jsme krabici UM. Odstříkávat s horečkami nešlo. PO uzdravení už holčička prso nechce. Nesaje, jen žmoulá a bradavky zase rozpraskaly a praskliny se nechtěly hojit. Opět bolesti a slzy. A konec kojení. Pár dní po svých 29-tých narozeninách jsem rodila potřetí - a císařem. S kojením jsem po zkušenostech nepočítala a tak mezi plenkami a košilkami ležela i krabice s UM. Ale nevzdávala jsem nic předem, na kojení jsem se chtěla připravit, ale když jsem řekla VPÁČENÉ BRADAVKY, dozvěděla jsem se, že se s tím nedá nic dělat.To se mi nechtělo líbit a tak jsem začala přemýšlet, jak bradavky připravit na velký záběr malinké pusinky. Koupila jsem si měkký zubní kartáček a denně ve vaně masírovala bradavky. Drhla jsem si prsa kartáčkem a tekutým mýdlem. První týden to bolelo, ale vzpomínka na rozpraskaná prsa bolela víc. Pak to přešlo. Pokračovala jsem až do porodu. Po masáži jsem prsa vždy namazala krémem. Po porodu šlo kojení VÝBORNĚ. Byla jsem na JIP, chlapečka mi nosili 3x denně a vždy se úžasně přisál, holkám to tak nešlo, byly línější. Po nalití prsou to bylo obtížnější. Dostali jsme kloboučky a zase to šlo. Doma pil malý až 50 min. v kuse každé 2 hodiny. Každý týden jsem syna vážila na váze na pečení. Má nosnost 13 kg. Neměla jsem kojenecký nástavec - dala jsem tam koupací vaničku, trochu vyvážila a zbytek odpočetla. A prcek přibýval krásně 200 - 250 g týdně. Po čtvrtém měsíci jsem postupně přestala kojit s kloboučky. Od šestého měsíce už pil jen 5 minut. Dnes má 10,5 měsíce, stále kojím. Neměla jsem jediný problém jako zánět, ani jedinou prasklinu. I přesto si občas prsa mažu Bepanthenem, pro jistotu. PROSTĚ SI KOJENÍ UŽÍVÁM.