Správně přisáté dítě

Ústa jsou doširoka otevřené, horní i dolní ret jsou ohrnuty směrem ven (některé děti s menší pusinkou nemusí mít rtíky tak viditelně ohrnuté). Pokud dítě nemá ústa dokořán, je možné během kojení dolní čelist tlakem palce trochu stáhnout dolů, případně upravit rtík a ohrnout ho ven. Je možné zkontrolovat, zda jazýček je správně (někdy ovšem není vidět, hlavně u maminek s většími prsy) – tyto kontroly nedělejte často, ať není dítě příliš rušeno.

Jazyk přesahuje dolní čelist, je pod bradavkou stočen do žlábku a vytlačuje mléko z mléčných sinusů pod spodní částí dvorce a následně z bradavky. Jazyk vykonává vlnovitý pohyb zepředu dozadu, kterým je mléko vytlačováno do pusinky dítěte.

Dítě se dotýká prsu bradičkou, tvářemi a mělo by i nosem. Někdy není nutné, aby se nosíkem dítě prsu dotýkalo a přesto může být jinak technika v pořádku. Pokud máte pocit, že dítě nemůže dýchat, tak mu neodtlačujte tkáň prsu před nosem – vytáhnete mu částečně dvorec a bradavku z pusinky a opět může dojít k poškození bradavky nesprávným sáním. Vhodnější je dítě více k sobě přitisknout či mu trošku dát hlavu do záklonu – více přitisknout bradičku do prsu, tím se nosík sám uvolní. Pokud by se dítěti špatně dýchalo, tak se samo prsu pustí.

Při sání se neozývají žádné srkavé nebo mlaskavé zvuky (známka nedokonalého, netěsného přisátí), naopak je slyšet polykání mléka

Dítěti nevpadávají tváře, nehýbe se tkáň prsu před nosíkem dítěte (opět známky špatného přisátí), ale hýbají se ouška a spánky dítěte

Pokud přisátí nebo sání bolí, je vhodné zkusit přisátí znovu. Přísátí je jeden z nejdůležitějších okamžiků a je potřeba ho dokonale „vypilovat". Obzvlášť vhodná je poloha boční fotbalová. Naopak nejméně vhodná pro maminky – začátečnice a děti, které se špatně přisávají je poloha vleže, kdy je na pusinku dítěte nejhůře vidět.

Dítě se od prsu odejímá vsunutím malíčku do koutku úst a zatlačením na dolní čelist. Dítě stisk povolí a je možné bradavku vytáhnout bez poranění. Nesnažte se od prsu dítě odtrhávat, velmi rychle může dojít k poškození bradavky. Naprosto nevhodná je metoda stisknutí nosíku dítěte s tím, že když dítě nemůže dýchat, tak se prsu pustí. Je to drastická a nebezpečná metoda.

Detail jazyka

Je vidět, že přesahuje spodní čelist a že bradavka na jazyku leží (není běžně vidět, bylo potřeba tkáň prsu odsunout, proto technika přisátí není dokonalá, byla manipulací narušena)

Fáze sání

Sání dítěte lze rozdělit do třech fází:

Stimulační fáze – po přisátí dítě vykonává rychlé a krátké sací pohyby, kterými stimuluje spouštěcí reflex. Obvyklá délka této fáze je několik vteřin až několik minut - do doby, než se spustí mléko.

Fáze nutritivního – účinného sání, kdy dítě ukojuje svůj hlad, svou potřebu naplnit bříško – po spuštění mléka se sací pohyby zpomalí a prodlouží, dítě široce rozevírá a zase přivírá pusinku, bradu má hluboce zabořenou v prsu a společně s jazykem pomáhá vytlačovat mléko z mléčných sinusů pod dvorcem (při sání z lahve dítě nemusí tyto pohyby vykonávat, stačí, když přidržuje dásněmi dudlík, ten leží pasivně na jazyku a dítě mléko vysává jen podtlakem – proto dochází k matení správného sání u prsu a dítě pak neumí sát a především nemá motivaci, když u lahve nemusí namáhavý „tělocvik" s čelistí a jazykem provádět). Uši a spánky dítěte se pohybují. Ze začátku dítě viditelně i slyšitelně polyká po každém sacím pohybu, postupně se frekvence polykání snižuje. Za účinné lze ještě sání považovat při polykání zhruba každý 5. sací pohyb. Fáze nutritivního sání by měla trvat co nejdéle, minimálně 10-15 minut u mladších dětí, u starších (nad 2-3 měsíce věku) i méně, záleží na šikovnosti dítěte, na rychlosti spouštění mléka. V této fázi získá dítě většinu (asi 90% mléka), proto je potřeba, aby tato fáze proběhla a dítě u prsu pouze nepospávalo.

Fáze nenutritivního sání – dítě uspokojuje především svou potřebu sání, která je individuální a u některých dětí je velká. V této fázi již dítě široce neotevírá a opět nezavírá ústa (již nevytlačuje mléko ze sinusů), ale spíše již jen prso podudlává a občas polkne (mléko, které nateče jen do bradavky), objevují se pauzy, kdy dítě vůbec nesaje (třeba i desítky vteřin) a poté zase jen krátce podudlá. Pokud se dítě prsu samo nepustí (obvykle tato fáze netrvá déle než 5-10 minut), tak tato fáze může trvat i několik hodin a záleží jen na matce, jak dlouho dítěti umožní u prsu být. Doporučuji nenechávat dítě v této fázi déle než 15-20 minut – jinak může vzniknout návyk, že prso je živým dudlíkem a dítě přestává účinně sát a prso stále jen podudlává během celého dne (hrozí neprospívání dítěte). Přehozením k druhému prsu či změnou polohy je většinou možné vyvolat znova 2. fázi - nutritivní, účinné sání.

Video - ukázka nutritivního - účinného sání

Video - ukázka nenutritivního - dudlání prsu