Vážená paní Mrázková,

srdečně Vás zdravím z Prahy. Zároveň Vám chci i poděkovat za osvětu, kterou šíříte mezi ženami ohledně kojení. Budete se určitě divit, ale i já s manželkou jsme se u Vás poučili, přestože jsme oba v důchodu a rodičovskou roli jsme již skončili. I my jsme prožili před 26-ti lety tu krásnou zkušenost s kojením tatínka. Představuji se Vám jako jeden ztěch šťastlivců, kteří byli kojeni dvakrát v životě - poprvé po narození svou maminkou (9 měsíců) a podruhé v 39-ti letech svou laskavou ženou (10 měsíců). Tehdy to bylo naprosté tabu, žádné informace nebyly a svěřit se s tím nebylo komu. Moje milá žena se za to styděla převelice, já o poznání méně. Ponechali jsme si své zážitky po celá léta pro sebe a Vy jste první cizí osoba, která se o tom dozvídá. Hned vysvětlím. Při brouzdání po Internetu jsem objevil Vaše stránky. Zvědavost mi nedala, začetl jsem se do nich a s úžasem zjistil, že tento jev existuje a dokonce je doporučován pro řešení zdravotních problémů kojících žen. Inspirován předchozí četbou jsem vyhledával a nacházel i jiné stránky s dotazy a diskusí na toto téma. A dozvěděl jsem se věci. Od nadšeného souhlasu matek, které to doma vyzkoušely a provozují, až po zlobné odmítavé rekce zapšklých osob a samozřejmě se zde ukájeli i mentálně postižení. Maminky souhlasně prohlašovaly, že mají mléka nadbytek, celá rodina je zdravá a kojení manžela je věc příjemná až vzrušující. Opačný názor jsem v diskusi nezaznamenal. Je rovněž velmi zajímavé, že iniciativa na začátku byla prakticky výhradně od žen, které v tísni žádaly pomoc od svých manželů, nebo se rozhodly to vyzkoušet na základě poznatků z webu. Po ochutnání zážitku se to většinou stalo pro oba partnery životní nezbytností, na kterou se oba těšili. Z reakcí několika matek, od kterých se přitom muž lhostejně nebo s odporem odvrátil bylo trochu cítit smutek a zklamání. Po vytřídění relevantních informací jsem zavolal k PC svou ženu Jitku a přečetl jí Vaše rady k tomuto tématu a ještě několik rozumných názorů žen, které s tím měly osobní zkušenost. Ujistila se, že se nejedná o nic zavrženíhodného, naopak od nepaměti muži svým manželkám pomáhali od přebytků mléka. Porodní báby o tom věděly své. V současnosti je to prý dost rozšířená praxe, jen se o tom moc nemluví. Po tolika letech jsme si tak vlastně potvrdili, že jsme se tehdy chovali přirozeně a nic ujetého v našem jednání nebylo. A proto ještě jednou - díky Vám.

Dovolte, abych nás po tomto rozvláčném úvodu představil.
Já i moje žena jsme oba VŠ, obor elektro, je mi 65 let, ženě 62 let. Oba jsme byli recidivisté, tzn. že oba jsme měli ze sebou jedno nepodařené manželství. Já měl 1 závazek, ona byla bezdětná. Nyní jsme oba v důchodu. Máme spolu jednu dceru, nedávno úspěšně ukončila studia na HAMU, vyhrála konkurs a získala angažmá v předním symfonickém orchestru. Bude se letos vdávat a chce mít rodinu. Já i moje paní
pocházíme ze spořádaných rodin a měli jsme oba šťastné dětství.

A nyní začnu psát jen za sebe. U nás doma tomu bylo jinak a začátky kojení tatínka nebyly snadné. Už od útlého dětství přitahovaly mou pozornost ženy, jejich prsy a jako malý kluk jsem také zahlédl několikrát v příbuzenstvu kojení. Touha znovu se přisát k mateřskému prsu se do mne natrvalo uložila a skryta ve mně dřímala. V r. 1978 jsme se s Jitkou vzali, se společným přáním založit rodinu. V r. 1980 se nám narodila krásná holčička. A zde náš příběh vlastně začíná. Přivezl jsem si holky z porodnice. V práci jsem si vzal 14 dní dovolené, abych doma ženě vypomohl, než se provoz v domácnosti stabilizuje. Když máma začala kojit Káju, pozoroval jsem je. Přitom se moje touha být také u prsu probudila s plnou naléhavostí. Po kojení jsem prosil ženu, aby mi také dala ochutnat. Byla tak šokována nezvyklostí mého požadavku, že mne zprvu odmítla. To pro mne bylo tak velká zklamání, že jsem to nedokázal skrýt. Zřejmě jsme měli tuto věc prohovořit ještě před porodem. Když moje milá žena viděla, jak se frustrovaný potácím po bytě a taky proto, že mléka přibývalo a začalo jí bolestivě tlačit, sama mi prs nabídla. Dychtivě jsem se přisál a začal pít. Bože, to byla dobrota! Jitka při tom zjistila, že je jí to velmi příjemné, protože napětí rychle polevilo. Tak se stalo, že jsme to začali dělat po každém kojení, dopíjel jsem vždy právě použitý prs do dna a druhý byl stále v pohotovosti pro případ potřeby. Při příštím kojení se prsy vystřídaly. Takto jsme to dělali celých 14 dní. Přitom se produkce mléka prudce zvedla a stabilizovala. Po skončení mé dovolené se pak ustálil jiný režim. Po příchodu z práce jsem dopil eventuální odstříkané zbytky z lahve. Bylo to také dobré, ovšem pít přímo ze zdroje je ale úplně něco jiného. Po večerním kojení jsem měl druhý prs k dispozici. V noci se také kojilo. To už jsem vysával nepoužitý prs sám, šlo to velmi snadno. Maminka při tom zpravidla ležela na zádech a po celodenním shonu tvrdě spala. Pokud bych ji nevyprázdnil, měla by ráno promáčenou noční košili nebo by se stejně tlakem probudila a musela se odstříkat ručně. Ráno se Jitka probouzela znovu vrchovatě naplněná. Opět jsem dostal celý prs. Do práce jsem chodil bez snídaně. Chtěli jsm vědět, kolik mléka vlastně je. Proto jednou o víkendu ráno mi Jitka jeden prs vyždímala do sklenice. Ochotně jsem jí s tím pomáhal. Bylo to pracné a zdlouhavé a výsledkem byla plná kojenecké láhev, čili 250 ml. Odhaduji, že jsem mohl denně vypít 300-350 ml tohoto nektaru. O víkendech a během mé dovolené i více. Asi dvakát se stalo, že jsem odjel na víkend k rodičům. Má milovaná žínka mi zatím všechny přebytky nastřádala do kojeneckých lahví. Po mém návratu mne v chladničce čekaly 3 láhve, které jsem s chutí vypil. Tato idyla byla narušena krátce po šestinedělí, kdy jsem holky vezl na kontrolu k našemu pediatrovi na pravidelnou kontrolu. Při vážení dcerky byl zjištěn od minulé kontroly váhový přírůstek pouhých 8 dkg. Sestra spustila povyk a řekla to doktorovi. Ten se zachmuřil a rozhodl, že je nutno přejít na umělou výživu a předepsal nám Feminar. Jitka zpanikařila a já jsem to doma notně schytal. Rozhořčeně mne označila za bezohledného sobce, který okrádá vlastní malé dítě o potravu a že už mne kojit nebude. Přitom mlékem přetékala. Pak se však postupně uklidnila, vzala rozum do hrsti a rozhodla se, že si to sama ověří. Dala Kájinu do velké krabice od bot a na kuchyňské váze si ji sama zvážila před a po kojení. Toto ještě zopakovala dvakrát či třikrát při dalších kojeních a ujistila se tak, že si Kája pokaždé vypije svou stovku a je naprosto v pořádku. Jinak řečeno, v dětské poradně měli blbou váhu. Předpisy na Feminar zahodila a já se mohl opět vrátit do její vlahé náruče. Dodnes vzpomínám, jak jí omamně voněla ňadra při laktaci. To jsou prý feromóny. Taky se mi vybavuje, že mi při kojení pokládala ruce na ramena a někdy dokonce i hladívala po hlavě. Zkrátka fantazie! Musím ovšem přiznat, že kojení tatínka je záležitost eroticky dosti vzrušující. V našem případě tedy bohužel jen pro mne. Jitka sice při tom zakoušela také libé pocity, avšak orgasmy se nedostavily. No co dělat, žádný nemůže mít všechno. Prý kojení tatínka působí kladně na jeho potenci. Mohu to potvrdit, mne to opravdu silně vzrušovalo. Má utěšitelka si toho velmi záhy povšimla. Byla jata soucitem a začala mi pak něžně pomáhat s uvolněním rukou. Po šestinedělí jsme zahájili intimní život. Zpočátku se muselo opatrně, jizva po nastřižení byla ještě citlivá. Postupně obtíže vymizely. Kojení se stalo zcela přirozenou součástí našeho sexu. Bylo to něco nepopsatelně krásného. Neznám větší intimitu mezi manžely. V mých erotických představách patří zážitky z tohoto období k těm nejvzrušivějším vůbec.
Nyní se pokusím shrnout naše vlastní poznatky k tomuto tématu podle důležitosti:
a) Nejvyšší prioritou je zajištění sdostatek potravy pro malého človíčka - kojení tatínka zajišťuje nadbytek mateřského mléka pro dítě - viz výše.
b) Zlepšení zdravotního stavu kojící matky - dlouhodobé a intenzivní kojení obecně působí jako prevence rakoviny prsu, děložního čípku, chudokrevnosti, osteoporéze atd atd. Žena mi později svěřila, že cítila zpočátku při mém kojení svíravé stahy v rodidlech, jak se jí vracela děloha do normálu. Je fakt, že se velmi brzy zahojila.
c) Kojení dítěte se stane pro matku pohodovou záležitostí - tatínek odstraňuje průběžně všechna rizika a tlak v prsech. Manželka měla po celou dobu kojení prsy bez poskvrnky, žádné praskliny bradavek, otoky, bolesti, zatvrdliny nebo záněty.
d) Oba rodiče, potažmo celou rodinu tato praktika neuvěřitelně sblíží. Vztah manželů se stane něžnější. To se přenáší i na péči otce o dítě. Vzpomínám si, jak jsem se snažil vyplnit všechna přání své polovičky. Ono to vůbec nejde, chovat se nějak hrubě nebo netečně k ženě, která vám poskytuje takové libůstky.
e) Kojení tatínka může mít kladný vliv na jeho celkový zdravotní stav. Moje žínka mi někdy napůl žertem říká, že jsem tak zdravý, protože jsem byl dvakrát dlouho kojen. Asi na tom něco bude. K doktorovi chodím jednou ročně na kontrolní prohlídku. Na srazech vrstevníků se na vždy stočí řeč na téma choroby . Já nemám nic, čím bych ostatní zaujal. Na Internetu jsem rovněž našel příspěvky, ve kterých dámy sdělují, že před asi 30-45ti lety kojily své manžely a ti jsou dodnes zdraví jak řípa. No a naši předkové podávali mateřské mléko starým, nemocným a zraněným lidem.
f) Kojení tatínka přináší zpravidla oběma milý pocit, případně slast, někdy až bezbřehou. Kdo nezkusil, neuvěří. Nutno dodat, že s tím musí oba souhlasit, nelze to vynucovat.
g) Věc má i svou praktickou stránku. Tatínek funguje jako důkladná, rychlá a velmi šetrná odsávačka, která je zcela zdarma a prakticky skoro pořád k dispozici. Maminka může využít k relaxaci chvilky, když taťka mlsá. Hygiena po kojení je jednoduchá.

Své ženě jsem velmi vděčný, za to, že mne obdarovala těmito
jedinečnými zážitky. Mohu ve svém věku naprosto jednoznačně prohlásit, že kojení tatínka patří k tomu nejhezčímu, co mi osud prostřednictvím mé Jitky nadělil.
Pokud Vás zajímá naše současnost, jsme oba v aktivním důchodu, některé zájmy máme společné, jiné oddělené. Velký stres v zaměstnání odpadl. Máme více času na sebe i na naše blízké. Věřte mi nebo ne, moje žena mě neustále přitahuje. Kojení jí postavu nepokazilo, plnější tvary nahoře po ukončení laktace ji činí ještě žádoucnější. My jsme prostě bohatá rodina. Shodli jsme se na milování průměrně dvakrát týdně. To je maximum na které byla ochotna přistoupit. Udržuje mne tak v dobré duševní i tělesné kondici. Tvrdí, že tím pečuje o mou prostatu. Sama má potíže se zády a pánví. S oblibou mě přesvědčuje, že se jí všechny erotogenní zóny přestěhovaly na záda. Není to tak úplně pravda, naštěstí. Rád své paní masíruji záda, ona přitom prožívá velké blaho. Vzájemně si tak vycházíme vstříc. Na dobu, kdy se nám narodila Kája oba rádi vzpomínáme, a to dokonce i v posteli při mazlení. Jitka si mě dobírá, že jsem měl v té době laktační šílenství. Má pravdu. S uznáním ale konstatuje, že dostatek mléka pro Káju a odstraňování napětí v prsech je moje zásluha. No řekněte - že je má lepší polovička drahokam mezi ženami?

A co říci závěrem:
Vzal jsem si opravdu vyjímečnou ženu. V zaměstnání pracovala dlouhá léta v našem energetickém gigantu jako specialista na přípravu prognóz vývoje spotřeby elektřiny v tomto státu. Pracovala s programy, které nikdo jiný v republice neuměl obshuhovat. Doslova. Navíc pracuje v samosprávě našeho bytového družstva více než 35 let. K tomu se starala 10 let o svou starou matku, bydlící na druhém konci Prahy. A abych nezapomněl, je to dobrá hospodyně a skvělá kuchařka. Jitka dala své dceři do života jako matka řadu dobrých rad. Až Kája bude čekat rodinu, předá jí další osvědčenou zkušenost, jak předejít zdravotním problémům při laktaci a zároveň sobě i manželovi osladit život.

Pokud by se snad některá současná či budoucí maminka po přečtení této story rozhodla nabídnout doma manželovi svou hebkou a voňavou náruč, pak jsem nepsal tyto řádky zbytečně. Moje paní vzkazuje, že není zač se stydět. Sosajícímu tatínkovi pak oba gratulujeme a přejeme dobrou chuť. Važte si toho, je to velká vzácnost

Přeji Vám vše nejlepší doma i v práci.
S úctou
V.R. Praha, 5.2.2007

PS Musí na sebe ještě prozradit, že od dětství mám naprostý odpor k syrovému kravskému i kozímu mléku. Za války (té druhé) nebylo kravské mléko a maminka brala ze sousedství kozí. Tím se mi to doživotně zošklivilo. Sýry, jogurty, kefír, smetanové omáčky a kulajdu, to vše ano, ale syrové neé.