Rodila jsem skoro dva týdny po termínu.Poslední měsíc jsem měla silné otoky nohou i rukou. Za celé těhotenství jsem i s otoky přibrala 7kg a 9 nechala v porodnici.Doma jsem si naměřila tlak 160 na 100 a to opakovaně,ale v poradně to nikoho nevzrušovalo.Sestra byla velmi nepříjemná a rtuť tonometru pouštěla tak rychle,že nemohla nic naměřit.Jsem také sestra takže mě neošidila.Sdělila mi,že mám 125 na85 a to je normální.Požádala jsem lékařku o přeměření chvíli nechápaly o co mi jde, ale najednou to bylo 165 na 110.Aspoň mi sdělily, že to mám z rozčílení.Další poradnu jsem dostala Dopegyt na snížení tlaku, ale 140 na 90 nebylo stále optimální. O náběry jsem si musela říct.Nakonec jsem s tímto tlakem rodila spontánně ve 42 týdnu a porod byl naštěstí v pohodě.Narodil se nám krásný zdravý chlapeček 3600g a 50cm.Kojení bylo bez problémů i když si nás tam nikdo nevšímal, ale na pokoji byly zkušené maminky takže mi moc pomohly.Na personál na oddělení nemám dobré vzpomínky, ale na sále byli všichni skvělí.Problém nastal v poradně, kde mi sdělili, že se malý přejídá a že nemám tak často kojit a snažit se ho uchlácholit jinak.Do 2 měsíců přibíral malý hezky, ale zdál se mi přesto dost nespokojený.Kojila jsem ho po 3 až 4 hodinách a on chudák tak hltal.Zhruba v 8 týdnech začly problémy. Mirek se začal při kojení vztekat odtrhávat se plakat a i když jsem ho nějak u kojení udržela málokdy končil spokojený.Během třetího měsíce přibral jen 200g.Začala jsem častěji kojit přidala jedno noční kojení a jeho nespokojenost trochu polevila, ale stále to nebylo optimální.Na kontrole v poradně vážil po 10 dnech o 220 g víc což není zázrak, ale bylo to výrazné zlepšení.A tehdy jsem udělala zásadní chybu a dala na doporučení sestřičky a nasadila dokrm lahví. Samozřejmě jsem se ptala jestli ho mám podat lžičkou nebo stříkačkou, ale bylo mi řečeno, že 4 měsíční miminko se již neodstaví a že si mám pořídit lahvičku od Aventu, že nejvíce kopíruje prso a dítě se z ní naučí lépe pít.Jenomže jediné čeho dosáhnete je zmatení miminka prsem ze kterého to teče rychle a prsem ze kterého teče mléko pomaleji.Je jasné co si vybere hladové mimi.Přitom by možná ta zkáza nebyla tak hrozná, kdybych použila obyčejnou lahvičku a do dudlíku udělala miniaturní dírku jak mi radili ve zdravotnických potřebách.Měla jsem dát na své instinkty a vytrvat v častějším kojení.Během 3 dnů odmítal prso uplně jenom v noci se mi dařilo mu ho vnutit což mi naštěstí udrželo částečně laktaci.Kontaktovala jsem laktační poradkyni a tři dny zkoušela všechny finty co mi poradila a lahvičku okamžitě zrušila,ale už jsem asi trápila prcka dlouho a když viděl prso stalo se z klidného miminka nepříčetné.Obrečela jsem konec kojení,ale ještě mi manžel jel koupit v sobotu do lékárny v Krči el. odsávačku od Medely. Nejdřív nic neteklo a myslela jsem.že nefunguje.Přes to jsem to vytrvale zkoušela i v noci a trochu i ručně.Druhý den ráno už jsem chtěla po 10 minutách neúspěšného odsávání skončit najednou začlo mlíčko téct a odsála jsem 130 ml.Výsledek byl, že se mi po týdnu dařilo odsávat 800 ml za den a zbytek jsem dala Nutrilon,který nebyl během měsíce potřeba protože jedno jídlo nahradil příkrm.Dneska je malému skoro 9 měsíců a stačí jen 600ml.Malý má mléko jako kojený jenom já s tím mám dost práce, ale za chyby se platí.Každá maminka má dát hlavně na své instinkty zná nejlépe svého drobečka a pozná, kdy není spokojený.Taky jsem ustávala rady babiček již v šestinedělí. V hlavě jim stále leželo proč nedávám čajíček a na noc kašičku.Myslely to dobře, ale asi bych kojila ještě kratší dobu po jejich radách.Na závěr chci říct, že mi to mrzí dodnes,ale Mireček je kouzelný a máme z něj radost. Děkuji za možnost se o svůj příběh podělit.