Mateřské mléko – velmi cenná, nenahraditelná tekutina. Každý savčí druh má zcela specifické složení mateřského mléka a proto není možné bez úpravy využít mateřské mléko mezidruhově bez rizika zdravotních komplikací.

I lidské mateřské mléko je zázrakem přírody, který se přizpůsobuje svým složením potřebám každého jednotlivého dítěte. Mléko má různé složení pro novorozence, jiné je pro tříměsíční dítě, jiné pro půlroční či třeba roční. Mléko mění své složení dokonce i podle ročního období, podle fáze dne a i vprůběhu jediného kojení. Dokonce respektuje donošenost dítěte, tzn., že dítě, které je narozeno předčasně získá vmateřském mléce větší množství některých živin, které mu nahradí placentární výživu. Pro nedonošené dítě má mateřské mléko vlastní matky zcela mimořádný význam – trávící enzymy doplňují nedostatečnou funkci trávícího ústrojí a zlepšují vstřebávání živin, imunologické a protizánětlivé faktory pomohou dítěti vboji proti infekci, růstové hormony zase urychlují růst dítěte.

Během prvních 3-5 dnů po porodu (může se objevit už během těhotenství) se tvoří mlezivo, nebo-li kolostrum, které je žluté a velice husté díky vysokému obsahu bílkovin. Ztěchto bílkovin celou čtvrtinu tvoří obranné látky, které pomáhají miminku vadaptaci na nové prostředí. Mleziva je málo, ale plně svým složením pokryje potřeby novorozence. Po 5. dni následuje mléko přechodné, ještě stále nažloutlé a mezi 14.-21. dnem se objevuje už zralé, dvousložkové mléko. Přední mléko je vodnaté, namodralé (obsahuje hlavně vodu a cukr) a uspokojí žízeň děťátka. Zadní mléko je bílé, husté (obsahuje více bílkovin a tuku) a čím déle dítě pije, tím je mléko tučnější (na konci kojení může být mléko až 5x tučnější než na jeho začátku, poslední kapky jsou spíše tučnou smetanou).

Mateřské mléko je tvořeno zvíce než 80% vodou, proto není nutné plně kojenému, dobře prospívajícímu dítěti podávat žádné jiné tekutiny. Mateřské mléko obsahuje zhruba třetinové množství bílkovin než mléko kravské, ale tyto jsou zcela jiného složení (především rozdílné chemické složení a poměr kaseinu a syrovátky) a jsou pro dítě mnohem lépe vstřebatelné. Navíc část bílkovin má podobu imunoprotektivní a chrání kojence před infekcemi. Dítě je schopno bílkoviny téměr beze zbytku využít, mateřské mléko je výborně stravitelné a proto se může objevit i mnohadenní absence stolice, která signalizuje právě dokonalé zužitkování mateřského mléka dítětem.

Hlavním sacharidem vmateřském mléce je laktóza, která tvoří 40% energetické hodnoty mléka. Oproti kravskému mléku obsahuje mléko mateřské o třetinu více sacharidů. Jsou ovšem velmi dobře vstřebatelné, zlepšují využitelnost vápníku, optimalizují vývoj střevní mikroflóry a tím pomáhají dítě chránit před střevními infekcemi (především oligosacharidy, které mají i probiotický účinek).

Tuky tvoří asi 50% energetické hodnoty mateřského mléka (280 Kj na 100 ml) a jsou i významným činitelem při vstřebávání vitamínů rozpustných vtucích. Tuk je pro dítě výborně stravitelný, téměr z90% (z kravského mléka jen z50%).

Obsah vitamínů a minerálů je částečně závislý na stravě matky a jejim výživovém stavu. Některé prvky se do mléka dostanou i na úkor matky, tzn. zjejich zásob, které by měla doplňovat (jde především o vápník, železo, kyselinu listovou, zinek). Další ale mohou vmléce chybět, pokud má matka výživu nedostatečnou (především vitamíny skupiny A, B, D, jód). Nedostatek těchto látek může nepříznivě ovlivnit vývoj dítěte, proto by matka měla mít stravu vyváženou. Mateřské mléko má vynikající vstřebatelnost vitamínů, minerálních látek a stopových prvků, např. vápníku a železa (z mateřského mléka se vstřebá asi 50% železa, zumělého pouhých 10%).

Mateřské mléko je pro dítě tekutinou, potravou i lékem. Pomáhá nastartovat imunitní systém dítěte, snižuje riziko celé řady onemocnění – např. alergie, astmatu, zubního kazu, meningitidy, rakoviny prsu, celiakie, syndromu náhlého úmrtí kojence, cukrovky, leukémie, ekzémů, průjmových onemocnění, infekcí dýchacích a močových cest, roztroušené sklerózy, obezity, zánětu středního ucha, chřipky. Pokud už kojené dítě onemocní, tak průběh nemoci je mírnější než u dětí nekojených. Sání zprsu také napomáhá správnému vývoji zubů a řečových orgánů. Kojení delší než tři měsíce ovlivňuje příznivě inteligenci dítěte.

Mateřské mléko je tou nejlepší výživou pro lidské mládě. Díky svému proměnlivému a také poněkud záhadnému složení (zhruba sto složek mateřského mléka ještě nebylo prozkoumáno) je zatím stále nedosažitelným ideálem.

Článek byl uveřejněn v časopise Děti a my (číslo 11/2009), autor Jiřina Mrázková